Téma 15: Některé úvahy o vývoji a postavení „mocenské elity“

Elitismus vznikl jako kritika rovnostářských idejí typu demokracie a socialismu. Upozorňuje, že tím, kdo vládne, je elita, ať už se tato skutečnost chápe jako nevyhnutelný a žádoucí rys sociální existence, nebo jako její rys nežádoucí a odstranitelný.

    Andrew Heywood

Americké elity se sice řídily evropskými styly a způsoby, ale evropští aristokraté to nebyli.

…byli to hlavně obchodníci, nikoliv lordi.

David Brooks

Téma elit, resp. politických elit, ožívá u autorů a v jejich textech různých úrovní. Je předmětem zkoumání filozofů, politologů, sociologů. Pojem elita se ale skloňuje i v běžném jazyce všedního dne. Slýcháme např. označení „elitáři, věrchuška, baroni, nabobové“, apod. Tedy termíny, u nichž je patrný pejorativní nádech. Toto tzv. všední vnímání bývá často ovlivněno samotným fungováním části zástupců této skupiny, třídy a toho, k jakému odrazu dochází v praxi, viděné a vnímané občany v každodenním životě, při vzájemné kontaktu nebo zprostředkovaně (vlastní zkušenost, média, četba a vstřebávání dostupných poznatků a vlastních závěrů o nich). Jde tedy o jakýsi subjektivní odraz jako výsledek působení nositelů moci a jejich recipientů, kteří ale tak či onak podléhají objektivně se utvářejícím podmínkám, v nichž působí. 

Jednu z forem takto „představovaného, zpracovaného i vstřebávaného“ tématu o elitách, často i na úkor věcnosti, smyslu a významu těchto běžných debat či vědeckých diskuzí, mnohdy nahrazuje „mediálně“ zprostředkovaný obraz o elitách jako o něčem nejasném, nečitelném, „tajnůstkářském“ až negativním, téměř zavrženíhodném.

více na www.e-polis.cz/politicke-teorie/613-nektere-uvahy-o-vyvoji-a-postaveni-mocenske-elity.html